Jak se léčit a vyléčit? Mám správnou diagnózu? Otázky, které tíží každého, komu našli vážnou chorobu. Nejen těmto pacientům může pomoci hlas dalšího odborníka, který jejich zdravotní problémy uvidí z jiné perspektivy než ošetřující lékař. Jenže podle zástupců pacientských organizací je zapotřebí zjednodušit pravidla pro jejich získání.
Lidé třeba před závažnou operací přemýšlejí nad postupem, jaký jim navrhl jejich ošetřující lékař. Je proto důležité vědět, že na základě zákona o zdravotních službách má každý pacient právo vyžádat si konzultaci u jiného lékaře, tedy na takzvaný druhý názor.
Tato možnost je důležitá pro 87 procent respondentů, kteří se zúčastnili aktuálního dotazníkového šetření, které pro spolek Hlas onkologických pacientů uskutečnila agentura Nielsen. Ne všichni jí ale využili. A někteří z těch, kteří ano, v anketě uvedli, že za to zaplatili do tisíce korun. Část lidí požádala o druhý názor při stanovení diagnózy, další při navržení léčby.
CHTĚJÍ JISTOTU
Důvod? Pacienti chtěli mít jistotu, že navrhovaná léčba je nejlepší možná, a zjistit, zda pokračovat stejně, či jinak. Pro drtivou většinu z nich byl přístup druhého lékaře vstřícný a získaný postoj užitečný. V Česku vstřícný ale pro možnost druhého názoru chybí jednotný postup. Zdravotní pracoviště mají vlastní podmínky, včetně finančníchčlověk totiž může zaplatit za specializované vyšetření různé částky. Druhý lékař musí svůj odborný názor vyargumentovat. Mnohdy má stejný či se liší v drobnostech. „Kdyby se lišil významněji, na pacientovi je, kterému lékaři víc věří.
Druhý názor se může hodit třeba v případě zvažovánízda se má pacient zúčastnit klinické studie,“ řekla Petra Adámková ze spolku Hlas onkologických pacientů.
Klinické studie jsou speciální medicínský projekt, v němž se mohou lidé léčit pomocí inovativních léků až o několik let dříve, než dojde k jejich registraci. Rozšířeným mýtem je, že tato léčba je jen pro lidi, kterým jinak není pomoci. Ve studiích se přitom pacienti léčí v různých fázích nemoci.
O možnosti vstupu rozhoduje ošetřující lékař. „Pakliže pacientovi léčbu v rámci klinické studie nabízí, činí tak na základě důvodných předpokladů, že pro něj může být kandidátní lék větším přínosem než standardní terapie,“ vysvětlil vedoucí klinických studií pneumoonkologické ambulance Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Libor Havel. Jak dodal, rozhodnutí je však vždy na pacientovi, součástí studie musí být jeho informovaný souhlas.
ONKOLOGICKÉ LÉKY
Z dat poradenské společnosti EY pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) vyplývá, že předloni v České republice probíhalo necelých čtyři sta klinických hodnocení léčiv jejích členských společností. Výkonný ředitel AIFP David Kolář upřesnil, že realizována byla zejména v oblasti onkologie, infekčních onemocnění a nemocí nervové soustavy. Zapojilo se do nich přes šestnáct tisíc českých pacientů a téměř dva tisíce lékařských týmů. Největší počet klinických hodnocení připadl na onkologii. „Tvořila více než čtvrtinu výzkumu, zapojeno bylo na 2250 pacientů,“ dodal Kolář. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky se ke konci roku 2020 v Česku se zhoubným nádorem léčilo téměř 620 tisíc lidí. (ace)
ZDROJ: https://prazsky.denik.cz/