Léčba rakoviny vyžaduje úzkou spolupráci mnoha odborníků. Aby se pacient v náročném procesu neztrácel a všechna vyšetření i navazující péče probíhaly bez zbytečných průtahů, hrají zásadní roli koordinátoři péče. Začátkem května 2026 jsme se v rámci Hlasu onkologických pacientů setkali se zástupci Fakultní nemocnice v Motole, abychom zhodnotili, jak zde koordinace péče funguje a co je potřeba k jejímu dalšímu rozvoji.
Na Onkologické klinice FN Motol proběhla otevřená debata, do které se zapojili koordinátoři péče, zdravotní sestry i lékaři. Společně jsme probírali konkrétní zkušenosti z praxe i překážky, které je ještě potřeba překonat.
Co ukazuje praxe ve FN Motol?
Ve FN Motol nastoupila první oficiální koordinátorka onkologické péče začátkem dubna 2026. Zkušenosti z provozu jasně ukazují, že tato pozice má obrovský smysl:
- Propojení klinik i péče mimo nemocnici: Koordinátoři výrazně pomáhají s komunikací mezi jednotlivými odděleními (například mezi onkologií a chirurgií). Pokud je potřeba vyšetření urychlit, dokážou pacientům najít volné termíny i na pracovištích mimo samotnou nemocnici.
- Velký kus práce „v zákulisí“: Koordinátor neposkytuje podporu pouze přímo pacientovi, ale vyřizuje i velké množství organizační práce uvnitř nemocnice – domlouvá návaznosti vyšetření a předává důležité informace mezi lékařskými týmy.
S jakými překážkami se koordinátoři potýkají?
Služba koordinátorů sice přináší skvělé výsledky, ale samotný zdravotnický systém na tuto novou roli zatím není plně připraven:
- Ukotvení v systému: Chybí jednotná pravidla pro financování a oficiální zařazení pozice koordinátora v katalogu prací.
- Jasné pravomoci: Je potřeba přesně nastavit, co může koordinátor řešit samostatně a kdy už musí situaci předat lékaři.
- Cesta pacienta do nemocnice: Zatím chybí jasně nastavený postup, jak by měl praktický lékař nebo regionální nemocnice pacienta přímo na koordinátora do velkého centra nasměrovat.
- Systémová podpora: Zatímco přímo na klinikách má práce koordinátorů obrovskou podporu, je potřeba posílit i systémové ukotvení ze strany vedení nemocnice a státu.
Jaké jsou hlavní cíle do budoucna?
Aby mohl systém koordinované péče fungovat dlouhodobě a spolehlivě, dohodli se účastníci se na následujících prioritách:
- Specializace podle diagnóz: Cílem je mít v budoucnu koordinátory zaměřené na konkrétní typy onemocnění, kteří budou detailně znát specifickou cestu daného pacienta.
- Vznik Asociace koordinátorů: Podporujeme vytvoření profesní platformy (asociace), kde by si koordinátoři z různých nemocnic po celé ČR mohl předávat zkušenosti a vzdělávat se.
- Lepší komunikační nástroje: Chceme prosadit moderní komunikační programy, které předávání informací mezi pracovišti a koordinátory usnadní a zrychlí.
- Formální pravidla: Je nutné oficiálně definovat náplň práce, potřebné vzdělání i kompetence koordinátorů v rámci celého zdravotnictví.
Koordinace péče ukazuje, že když má pacient po svém boku průvodce, celá náročná cesta léčbou je lidštější, rychlejší a přehlednější. Budeme i nadále pracovat na tom, aby se tato podpora stala běžnou součástí péče pro každého pacienta!
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR.
Generálním partnerem projektu je společnost Novartis.
