Nový návrh ministerstva ohrožuje dostupnost pro slabší pacienty
Otázka spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví se v české veřejné debatě objevuje pravidelně. Část odborné veřejnosti se domnívá, že vyšší míra finanční spoluúčasti je žádoucí, neb může omezit plýtvání, zvýšit odpovědnost pacientů a přinést do systému dodatečné zdroje. Jiní naopak varují před rizikem zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro ekonomicky slabší skupiny obyvatel mj. s argumentem, že současná spoluúčast kolem 14,3 procenta všech výdajů je v rámci evropské sedmadvacítky prakticky na průměru.
Diskutuje se přitom o různých formách spoluúčasti – od regulačních poplatků přes komerční připojištění až po možnost připlácet si za nadstandardní péči. Právě poslední zmíněná varianta je nyní předmětem pozměňovacího návrhu skupiny poslanců, mezi nimi i úřadujícího ministra zdravotnictví, k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění.
V současném systému veřejného zdravotního pojištění v ČR má pacient nárok na plně hrazenou zdravotní péči odpovídající jeho zdravotnímu stavu a vědeckým poznatkům. Pokud by chtěl péči jinou, musí si ji celou uhradit sám. Pozměňovací návrh skupiny poslanců má ambici tento přístup změnit. Chce umožnit poskytovateli nabízet kromě povinného „standardu“ také nadstandardní variantu, u níž by si pacient, na rozdíl od současnosti, mohl doplatit pouze rozdíl. Předkládaný návrh má však vážné nedostatky a neměl by být přijat.
Předkladatelé deklarují, že je jejich cílem, aby si lidé připláceli za komfort, nikoli za lepší péči. Jako příklad k využití svého návrhu uvádějí např. volbu mezi klasickou kolonoskopií a kapslovou endoskopií, kde jde skutečně o rozdíl v komfortu při v zásadě srovnatelném výsledku. Návrh však nijak neomezuje, co dalšího může být považováno za „nadstandard“. V praxi by se tak mohlo stát nadstandardem prakticky cokoli.
Zvlášť problematické je, že návrh umožňuje vybírat doplatky i za blíže nespecifikované „další služby“. To v praxi otevírá cestu k tomu, aby si pacienti mohli připlácet za kratší čekací doby, rychlejší termíny či za lepší přístup personálu. Takový systém by vedl k vytvoření dvourychlostního zdravotnictví, kde by dostupnost a kvalita péče závisela na schopnosti pacienta si připlatit.
Kde přesně leží hranice mezi standardem a zbytným nadstandardem, je často věcí odborného úsudku ošetřujícího lékaře. V systému, kde bude poskytovatel ekonomicky motivován nabízet dražší varianty ošetření, hrozí systematický posun této hranice směrem k užšímu definování standardu a rozšiřování spektra placených „nadstandardních“ služeb.
Předkladatelé se domnívají, že vzniku dvojkolejného zdravotnictví předešli tím, že v návrhu explicitně zakázali poskytovatelům upřednostňovat pacienty, kteří si zvolí nadstandardní péči. Toto ustanovení je však z podstaty věci nevymahatelné. Jak by bylo možné prokázat, že kratší čekací doba, vstřícnější přístup nebo důkladnější vyšetření souvisí s ochotou pacienta připlatit si za nadstandard?
Současný systém motivuje poskytovatele a odborné společnosti k postupnému prosazování moderních metod do standardní úhradyzezdravotníhopojištění. Předkládaný návrh však tuto motivaci změní. Výše zmiňovaná kapslová endoskopie je dnes „nadstandard“, ale za několik let se může stát standardem, který vystřídá současnou klasickou kolonoskopii. Kdo však bude mít motivaci z ní udělat „standard“, za který nebude platit pacient (který platí cenu dle přání poskytovatele), ale pojišťovna, která se o výši úhrady tvrdě popere?
Systém, kde si pacienti mohou připlatit za vyšší komfort, může být přínosem – musí však být precizně definován rozsah těchto příplatků a musí existovat skutečná možnost volby ze strany pacienta. Toho však nelze dosáhnout pozměňovacím návrhem, který neomezuje rozsah nadstandardů, postrádá účinné kontrolní mechanismy a ignoruje informační asymetrii mezi lékařem a pacientem.
Návrh neomezuje, co může být považováno za „nadstandard“. V praxi by se tak mohlo stát nadstandardem prakticky cokoli.
Lenka Poliaková je bývalá ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví. Jakub Hlávka je předseda Iniciativy pro efektivní zdravotnictví
Autor: Lenka Poliaková,Jakub Hlávka autori@hn.cz
Autoři