Za kvalitní péčí pacienti pojedou
Za složitými zákroky a kvalitní specializovanou léčbou jsou lidé ochotni dojíždět stovky kilometrů. Ukázal to průzkum Kanceláře zdravotního pojištění a Národní asociace pacientských organizací (NAPO). S čím naopak Češi problém maj í, jsou dlouhé čekací lhůty u ambulantních specialistů nebo nedostupnost léků.
„Šestasedmdesát procent pacientů je u skutečně vážné nemoci ochotno dojíždět za zdravotní péčí hodinu a víc. To je zajímavá informace z hlediska úvah nad centralizací péče,“ uvedl ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec.
Vzdálenost, kterou by měl těžce nemocný na české poměry ujet, si lze představit třeba na jižní Moravě. Široké spektrum péče sice poskytují například nemocnice ve Znojmě nebo Břeclavi a Hodonín ě, za specializovanou a vysoce specializovanou péčí – třeba u pacientů s rakovinou nebo vzácnou nemocí – by podle průzkumu ale jela většina raději do některé z velkých nemocnic v Brně nebo klidně až do Prahy, kde se na to specializují.
Deset procent dotázaných by bylo ochotno cestovat i víc než čtyři hodiny, téměř pětině na tom nesejde vůbec. V praxi to tak už do jisté míry funguje. Stát tlačí přes platby zdravotních pojišťoven za péči na to, aby se složité zákroky a léčba koncentrovaly do několika desítek center při velkých nemocnicích. Ochota dojíždět se ale netýká běžných obtíží nebo ambulantní léčby. Dostupnost ambulantních specialistů je aktuálně hlavním problémem ve zdravotnictví.
Víc než padesáti procentům lidí u nich vadí dlouhé čekací lhůty, dalším i čekání na termín plánovaného zákroku, třeba náhrady kolenního kloubu. Pacienty trápí také nedostupnost některých léků nebo výše doplatků za ně, což je odpovědností zdravotních pojišťoven a farmaceutických firem.
Průzkum odhalil i plíživou normalizaci plateb za některé zdravotní pomůcky nebo zdravotní služby. Zkušenost s poplatky u lékaře má 46 procent lidí, nejčastěji ženy u gynekologů, kde platí za jednorázový zdravotnický materiál, třeba zrcátka.
Za lepší materiál nebo registrační poplatek u lékaře už někdy zaplatilo 15 procent lidí. V menší míře se objevují i platby za online objednání, přijetí na domluvený čas nebo přednostní poskytnutí péče.
„V některých případech jsme přesvědčeni, že dochází k porušení rovnosti přístupu k péč i,“ míní předseda pacientské asociace Robert Hejzák.
Právě platby za dřívější termín vyšetření v rámci ordinační doby, kdy hradí výkony zdravotní pojišťovny, jsou podle ministerstva zdravotnictví na hraně zákona a porušením smlouvy mezi pojišťovnou a ordinací.
Ukázalo se také, že se s poplatky setkávají více mladí lidé, což si zástupci pacientů vysvětlují tak, že u nich lékaři očekávají větší ochotu si připlatit než u seniorů, kteří byli zvyklí na bezplatnou péči.
Třetina lidí nevidí za posledních pět let v českém zdravotnictví žádný posun, další třetina dokonce zhoršení. Politické preference v tom nehrají roli. Stav zdravotnictví hodnotí stejně voliči vládních i opozičních stran a většina se shoduje na tom, že jsou nutné systémové změny.
Za hipoterapií jsou například rodiče dětí s pohybovými problémy ochotni cestovat desítky kilometrů.
Foto archiv PRÁVA
Při vážné nemoci lidé klidně pojedou hodinu i víc
Ladislav Švec, Kancelář zdravotního pojištění
Autor: Kristýna Šopfová
Autor